Domácí moštování ovoce – jak vyrobit čerstvý mošt krok za krokem

Vůně čerstvě lisovaných jablek je jedním ze symbolů pozdního léta a podzimu. Moštování, tedy proces získávání šťávy z ovoce, je stará tradice, která se vrací do našich domovů. V době, kdy je na prvním místě kvalita a původ potravin, se domácí výroba moštu stává nejen koníčkem, ale i způsobem, jak si zajistit lahodný nápoj plný vitaminů a bez přidaných chemikálií.

Historie moštování sahá až do starověku, kdy se lisovalo především víno. Postupně se techniky zdokonalovaly a rozšiřovaly i na další druhy ovoce, zejména na jablka a hrušky. Dnes už nepotřebujete obrovské lisy, jako měli naši předci. Moderní, kompaktní zařízení umožňují moštovat i v menších domácnostech.

Proč byste se do toho měli pustit? Domácí mošt má několik nesporných výhod. Máte naprostou kontrolu nad tím, co do něj jde. Žádné konzervanty, barviva nebo přidaný cukr. Všechna chuť pochází přímo ze zralého, pečlivě vybraného ovoce. Navíc, moštování je skvělý způsob, jak zpracovat přebytečnou úrodu, která by jinak přišla nazmar.

A jaké ovoce se hodí? Jablka jsou jasnou jedničkou, ale skvělý je také mošt z hrušek, který je sladší a jemnější. Z hroznů můžete vyrobit osvěžující hroznový mošt nebo z nich rovnou udělat základ pro víno. Nebojte se experimentovat s méně tradičními plody, jako jsou aronie, černý rybíz, nebo dokonce s kombinacemi zeleniny, jako je mrkev nebo dýně.

Před moštováním: Příprava a výběr surovin

Než se pustíte do samotného lisování, klíčová je pečlivá příprava. Kvalita moštu je přímo úměrná kvalitě ovoce, které použijete.

Výběr ovoce: Vybírejte zralé a zdravé plody. Přezrálé ovoce sice může být sladší, ale může snížit výtěžnost a ovlivnit chuť. Naopak nezralé plody jsou kyselejší a mošt bude méně sladký. Ideální je kombinace různých odrůd – sladší pro chuť, kyselejší pro svěžest a odrůdy s vysokým obsahem taninů pro plnost chuti. Padané ovoce můžete použít, ale je nezbytné ho důkladně zkontrolovat. Jakékoliv nahnilé nebo plesnivé části je třeba bezpodmínečně odstranit, jinak by mošt mohl kvasit nebo dokonce obsahovat škodlivé látky.

Příprava ovoce: Všechny plody musíte nejprve důkladně umýt. Kbelík s vodou a kartáčkem vám skvěle poslouží. Odstraňte nečistoty, listy a stopky. U jádřinců se nemusíte bát, zůstanou při lisování v drti, a navíc dodají moštu lehce natrpklou chuť a aroma.

Hygiena na prvním místě: Celý proces moštování musí probíhat v čistém prostředí. Ujistěte se, že máte čisté ruce, nádoby, drtiče na ovoce i lisy na ovoce. Pravidelné mytí nástrojů a zařízení je nezbytné, abyste zabránili množení bakterií a kvasinek, které by mohly mošt znehodnotit.

Technika moštování: Od ovoce k moštu

Samotný proces moštování se skládá ze dvou hlavních fází: drcení a lisování.

Drcení (šrotování) ovoce

Drcení je prvním a velmi důležitým krokem. Cílem je narušit strukturu ovoce a uvolnit šťávu, která je v něm obsažena. Pokud byste ovoce lisovali celé, získali byste jen minimum moštu.

Druhy drtičů:

• Ruční drtiče: Jsou skvělé pro menší množství ovoce. Mají kliku a ozubená kola, kterými se ovoce drtí. Jsou spolehlivé a nenáročné na údržbu, ale vyžadují fyzickou námahu.
• Elektrické drtiče: Tyto stroje vám ušetří spoustu práce a času. Jsou ideální, pokud zpracováváte větší množství ovoce. Drtiče na jablka a hrušky fungují na principu rotujících nožů, které ovoce rychle rozdrtí na kaši (tzv. rmut).

Jakmile máte ovoce nadrcené, vznikne tzv. ovocný rmut. Ten je připravený na lisování.

Lisování ovoce

Lisování je proces, při kterém se z rmutu pod tlakem získává mošt.

Princip lisování: Cílem je vyvinout dostatečný tlak, který vytlačí šťávu ze všech buněk ovoce. Rmut se lisuje v pevném koši, který drží jeho tvar, zatímco mošt odtéká do připravené nádoby.

Druhy lisů:

• Ruční vřetenové lisy: Klasika, kterou zná každý. Vřeteno se utahuje pomocí kliky a vytváří tlak na rmut v koši. Jsou robustní a spolehlivé.
• Hydraulické lisy: Tyto lisy využívají hydraulický zvedák, což usnadňuje lisování a dosahuje se vyššího tlaku. Jsou ideální pro ty, kteří lisují střední a větší množství ovoce.
• Pneumatické (vzduchové) lisy: Jsou nejmodernější a nejefektivnější. Lisují pomocí vnitřního gumového vaku, který se nafoukne vzduchem a vytlačí mošt. Jsou velmi účinné a nevyžadují téměř žádnou fyzickou námahu.

Pracovní postup: Rmut se plní do lisu. Můžete použít speciální filtrační vaky, které usnadní následné čištění. Lisování by mělo probíhat postupně – nejprve mírný tlak, pak silnější. Po vylisování zůstane suchá drť, které se říká matolina.

Výtěžnost moštu: Množství získaného moštu závisí na řadě faktorů: na odrůdě a zralosti ovoce, na kvalitě nadrcení a na typu použitého lisu. Z jednoho kilogramu jablek můžete získat od 0,5 do 0,8 litru moštu.

Zpracování a skladování moštu: Jak uchovat tekuté zlato?

Čerstvě vylisovaný mošt je nejlepší, ale jeho životnost je krátká. Bez dalšího ošetření vydrží v chladničce jen několik dní, než začne kvasit. Pro dlouhodobé skladování je nezbytná pasterizace.

Pasterizace moštu

Pasterizace je proces zahřátí moštu na určitou teplotu po stanovenou dobu, což zničí nežádoucí mikroorganismy (bakterie a kvasinky), které by způsobily kvašení.

Metody pasterizace:

• Zahřívání v hrnci: Nejjednodušší metoda pro malé množství. Mošt ohřejte na sporáku na teplotu 80–85 °C. Nikdy ho nevařte, protože byste zničili cenné vitaminy a chuť!
• Pasterizační kotel nebo zařízení Bag-in-box: Pro větší objemy jsou ideální elektrické pasterizační kotle. Ty udržují přesnou teplotu a vy můžete mošt rovnou stáčet do sáčků Bag-in-box, které chrání mošt před vzduchem.

Postup pasterizace:

1. Zahřívání: Mošt zahřejte na 80 °C a udržujte tuto teplotu po dobu 20 minut.
2. Stáčení: Horký mošt plňte do čistých a suchých lahví nebo sáčků.
3. Uzavření: Nádoby ihned pevně uzavřete. Vytvořené vakuum zabrání přístupu vzduchu a další kontaminaci.

Skladování moštu

Nádoby:

• Skleněné lahve: Klasika. Jsou opakovaně použitelné, ale musíte je důkladně vymýt a sterilizovat.
• PET lahve: Pohodlné a lehké. Po pasterizaci se pod tlakem stlačí, což je důkazem dobrého pasteračního procesu.
• Bag-in-box (BiB): Revoluční řešení pro domácí moštování. Mošt je uchováván ve vaku, který se s ubývajícím moštem smršťuje. Tím do moštu nevniká vzduch a mošt vydrží otevřený po dobu několika týdnů.

Podmínky skladování: Skladujte pasterizovaný mošt v chladu a temnu. Ideální je sklep nebo spíž, kde teplota zůstává stabilní. Takto připravený mošt vydrží klidně až jeden rok.

Kvašení: Pokud jste mošt nepasterizovali nebo jste proces neprovedli správně, může začít kvasit. Z moštu se stane cider nebo jablečné víno, a při delším kvašení i jablečný ocet. Nejdříve bude sladký, pak sušší a nakonec octový.

Praktické tipy a triky: Na co nezapomenout

• Zabraňte oxidaci: Pokud se mošt dostane do kontaktu se vzduchem, získá hnědou barvu. Tomu můžete zabránit přidáním malého množství askorbové kyseliny (vitamin C) nebo citrónové šťávy.
• Využití matoliny: Neházejte vylisovanou drť (matolinu) do koše! Můžete ji použít do kompostu, kde se rychle rozloží a obohatí půdu. Pokud máte domácí zvířata, například slepice, mohou posloužit jako hodnotné krmivo.
• Ekonomická rozvaha: Moštování se vyplatí, zejména pokud máte vlastní sad. Pasterizovaný domácí mošt je cenově dostupnější než ten kupovaný a neporovnatelně kvalitnější.
• Bezpečnost při práci: Ať už používáte jakékoliv zařízení, buďte opatrní. Vždy se řiďte pokyny výrobce a používejte ochranné rukavice, abyste předešli zranění.

Vyplatí se moštování?

Moštování je skvělá aktivita, která spojuje tradici, přírodu a radost z vlastnoruční výroby. Výsledkem je nejen skvělý, 100% přírodní nápoj, ale i uspokojení z dobře vykonané práce. Ať už moštujete pro sebe, pro rodinu nebo přátele, vždycky je to zážitek. Tak se do toho nebojte pustit a užívejte si každý doušek čisté přírody.

Prohlédněte si naši nabídku drtičů a lisů na ovoce.