Návod na kompostování (kompostéry)
Návod na kompostování
Kompostér je vhodné umístit do polostínu na rovnou plochu na zahradě, v sadu či parku tak, aby nenarušoval estetický rámec
okolního prostředí a zároveň k němu byl snadný přístup.
Dále postupujeme následovně:
- Materiál určený pro kompostování se rozdrtí (můžeme použít zahradní drtiče) a vloží do kompostéru. Do spodu kompostu se položí hrubý a vzdušný materiál (větší části větviček, sláma) k zajištění vzdušnosti. Je vhodné dodržet složení materiálu podle poměru C:N (uhlíku a dusíku) v něm obsaženém (viz odkaz kompostování). Ke směsi surovin přidat lopatku hlíny či hotového kompostu, případně kompostové bakterie, houbové kultury, červy, žížaly, močovinu.
- Přidáním vody se zvlhčí každá vrstva kompostu.
- Vrstvy se důkladně promíchají (velmi důležité!).
- Po naplnění se komposter uzavře víkem. V letních měsících se pootevře nebo zcela otevře ventil ve víku kompostéru. V zimních měsících je nutno ventil uzavřít. Boční otvory umožňují dostatečné provzdušnění, víko s ventilem zabraňuje převlhčení a tvorbě zápachu.
- Kompost je nutné alespoň jednou až čtyřikrát měsíčně promíchat a umožnit tak dostatečný přístup kyslíku do všech vrstev a podle potřeby zvlhčit.
Obsah kompostéru se působením rozkladných procesů zredukuje až o polovinu. Za optimálních podmínek je možné po 8 – 10
týdnech vyjmout z kompostéru kompost vhodný k mulčování. Po uplynutí 16 až 20 měsíců by kompost měl dosáhnout zralosti.
- Je drobivý, temně hnědý a voní po lesní půdě. Není vhodné používat kompost starší 12 měsíců, neboť všechny užitné látky v něm obsažené jsou již rozloženy.
Co je vhodné ke kompostování
- ovocné a zeleninové odpady
- kávové a čajové zbytky
- novinový papír, lepenka, papír. ručníky
- mléčné produkty
- posekaná tráva, listí, drnové řezy, větvičky
- třísky, piliny, hobliny, kůra
- trus hospodářských zvířat
- popel ze dřeva
- skořápky z ořechů
Co není vhodné ke kompostování
- kosti, odřezky masa, tuky
- chemicky ošetřené materiály
- rostliny napadené chorobami
- slupky z tropického ovoce, pecky
- popel z uhlí, cigaret
- časopisy
- oddenková plevel
- plasty, kovy, sklo, kameny
- POZOR! Do kompostéru nepatří žhavý popel a lehce hořlavé materiály
Základní podmínky pro kompostování
- vstupní materiál musí obsahovat organické látky pro výživu mikroorganismů (půdních bakterií, hub, červů, žížal atd.) a to v
- poměru C:N (uhlíku a dusíku) = 30:1
- vlhkost materiálu udržovat 50 – 60 %
- materiál je nutno míchat a tím umožnit dostatečný přístup kyslíku.
- hrubší suroviny je vhodné podrtit na malé části
- pro urychlení procesu kompostování přidat v malém množství půdy či hotového kompostu
Kompostování
1. Doporučený poměr C:N (uhlíku a dusíku) můžeme regulovat vhodným poměrem organických látek uvedených v tabulce.
Materiál čerstvý, šťavnatý, zelený obsahuje hodně dusíku, materiál starší, dřevnatý a hnědý je bohatý na uhlík. Obecným
pravidlem je přidávat 2-3 díly hnědého materiálu na 1 díl zeleného materiálu.
|
Tab.č.1. Poměr C:N v některých surovinách ke kompostování |
Pokud kompost zapáchá jako „zkažené vejce“, znamená to, že v něm převládá materiál s nadměrným obsahem uhlíku. V
tomto případě přidáme posekanou trávu nebo listí. Vysoký obsah dusíku zase signalizuje zápach po amoniaku, do kompostu
tedy přimícháme dřevěné třísky, kůru nebo piliny.
2. Velmi důležité je pravidelné míchání kompostu z důvodu rovnoměrného přístupu kyslíku, přibližně jednou až čtyřikrát do
měsíce.
3. Je třeba kontrolovat vlhkost kompostu (kompostovaný materiál by měl být na dotek vlhký jako „dobře vyždímaný ručník“).
V první fázi kompostovacího procesu dochází k samoohřevu v důsledku probíhajících rozkladných chemických reakcí za
intenzivního rozvoje bakterií a plísní. Dochází k rozkladu lehce rozložitelných látek Hromada kompostu se může zahřát až na
teplotu 65°C. V druhé fázi dochází k odbourávání obtížněji rozložitelných látek na stabilní látky obsahující humus. Teplota
začíná klesat a kompost získává hnědou barvu a zemitou strukturu. Ve třetí fázi, obecně je to 6 – 12 měsíců od založení
kompostu, má zralý kompost homogenní strukturu a voní po lesní půdě.
Doba potřebná k přeměně odpadu v plnohodnotný kompost záleží na mnoha faktorech, jako je teplota, složení kompostu,
postup při kompostování atd. Proces kompostování lze urychlit použitím kompostérů (zkrácení doby kompostování až o
polovinu).
Druhy kompostů
- Kompost z listí
- Listí z různých druhů stromů se rozdrtí drtičem nebo travní sekačkou, smíchá s půdou, hnojem nebo kompostem v poměru 2:1. Je vhodné přidat ke směsi kuchyňský odpad, posekanou trávu, případně vyrovnávací dávku dusíkatého hnojiva (slepičí trus).
- Kompost z trávy
- Čerstvá tráva obsahuje hodně dusíku a vlhkosti. Proto je dobré ji nechat zvadnout a smíchat ji se slámou, listím, pilinami, hoblinami či rozdrcenými větvemi v poměru 2-3:1. Tráva má tendenci „slehnout“, proto tento druh kompostu je nutné častěji míchat a předcházet tak hnití a nedostatečnému zásobování kyslíkem.
- Kompost z chlévské mrvy
- Mrva s malým podílem slámy se smíchá s listím, slámou nebo starým senem, případně se zvlhčí. Mrvu lze kompostovat samotnou nebo smíchanou s 20% půdy nebo kompostu. Kompost z mrvy se používá pro rostliny náročné na živiny (brambory, rajčata apod.). Tento druh kompostu lze užívat už po čtyřměsíčním zrání.
- Kompost z větví, kůry a pilin
- Jelikož má každý druh dřevnatého odpadu pro tlení příliš málo dusíku, je třeba ho dodat, stejně jako potřebnou vlhkost. Vlhké a na dusík bohaté materiály jsou kejda, zelené odpady, tráva apod. Nutné je počítat také s delší dobou tlení. Tento druh kompostu je vhodný zejména pro výsadby nových stromů.
- Kompost z výlisků ovoce a vinné révy
- Výlisky z vinné révy mají většinou optimální poměr uhlíku a dusíku C:N (25-30:1) pro tlení. U výlisků jablek a hrušek se doporučuje přídavek slámy a zeminy. Nutné je pravidelně kontrolovat vlhkost. Kompost z výlisků lze použít jako náhradurašeliny, slouží k ozdravení ozdravení půdy a rostlin.
Výhody kompostování v kompostérech
- urychlení procesu kompostování až o polovinu doby nutné pro kompostování v hromadách
- regulace teploty, vlhkosti, přístupu vzduchu a světla
- úspora místa na zahradě (kompostér nahradí nevzhlednou hromadu)
- estetičnost
- odstranění nepříjemného zápachu, který vábí hmyz a drobná zvířata
- finanční úspora na svozu domovních odpadů – kompostováním je možné zpracovat až 30% kuchyňských odpadů
- zužitkování odpadů ze zahrady
- získání kompostu - vynikajícího zdroje živin a organických látek
Kompostovací sila
Kompostovací sila jsou otevřené kompostéry v nichž probíhá kompostovací proces pomaleji. Jsou vhodná pro
kompostování v delších cyklech (6 měsíců, 1 rok i více).